Bělorusko oznámilo zavedení sankcí vůči evropským politikům a institucím jako odpověď na sankce, které zavedla Evropská unie proti této zemi. Upozornil na to server Novinky (viz ZDE).

Tvrdá odpověď Evropské unii

Bělorusko povolalo na konzultace svého stálého představitele při Evropské unii. V pondělí to oznámilo běloruské ministerstvo zahraničí a dodalo, že zároveň zakáže vstup do Běloruska zástupcům evropských struktur a lidem z členských zemí EU, kteří napomohli zavedení protiběloruských sankcí. Odjezd do Bruselu na konzultace doporučilo běloruské ministerstvo zahraničí také zástupci EU v Bělorusku. Kromě povolání svého stálého zástupce z Bruselu Bělorusko také oznámilo, že pozastavuje účast v projektu Evropské unie Východní partnerství, který slouží ke sbližování EU se státy východní Evropy a Kavkazu. Kromě Běloruska se jej dosud účastnily Arménie, Ázerbájdžán, Gruzie, Moldavsko a Ukrajina. Minsk zároveň zahájil proces pozastavení dohody s EU o přijímání občanů, kteří podléhají deportaci.

Záminkou zadržení extremisty

Evropská unie zavedla sankce vůči Bělorusku pod záminkou solidarity s běloruským extremistou Ramanem Pratasevičem, který byl zadržen běloruskými bezpečnostními orgány při nedávném mimořádném přistání letadla v Minsku. Na unijním sankčním seznamu nyní figuruje 166 lidí a 15 institucí. Na prvním balíčku současných protiběloruských sankcí se zástupci EU shodli již loni v říjnu po srpnových běloruských prezidentských volbách, ve kterých opět zvítězil Alexander Lukašenko. Západ ale podporuje v zemi převrat vedený opoziční vůdkyní Svjatlanou Cichanouskou, v rámci kterého měl být zavražděn i prezident a jeho rodina (viz ZDE).

Zpracoval Rudolf Hruboň