Národní Noviny

FAKTA: Bratři Mašínové byli kriminálníci a vrazi, žádní odbojáři

V souvislosti s pokračujícími snahami o rehabilitaci kriminální skupiny bratří Mašínů bylo v posledních dnech oznámeno, že se náš stát bude finančně podílet na filmu o jejich činnosti a že bude zahájena veřejná sbírka na stavbu jejich pomníku.

Co byla skupina bratří Mašínů

Skupina bratří Mašínů byla ozbrojená kriminální skupina operující v letech 1951 až 1953 na území tehdejšího Československa a během svého exodu také v Německé demokratické republice. Jejími nejznámějšími členy byli Ctirad Mašín a Josef Mašín, dalšími členy skupiny byli Milan Paumer, Zbyněk Janata a Václav Švéda. V rámci své kriminální činnosti přepadali a loupili hlavně zbraně a peníze. Vše s cílem si vytvořit podmínky pro pozdější útěk na Západ.V říjnu 1953 se členové skupiny rozhodli emigrovat přes Německou demokratickou republiku do Západního Berlína. Svého cíle nakonec dosáhli pouze bratři Mašínovi a Milan Paumer. Václav Švéda a Zbyněk Janata byli během útěku dopadeni a následně v Československu popraveni.

Přepadení služebny SNB v Chlumci nad Cidlinou

Bratři Mašínové vytvořili spolu s Milanem Paumerem, Václavem Švédou a Zbyňkem Janatou kriminální skupinu po roce 1949. První větší akce skupiny, na které bratry Mašíny doprovázel Milan Paumer, se odehrála v Chlumci nad Cidlinou 13. září 1951. Skupina přepadla zdejší služebnu Sboru národní bezpečnosti (SNB). Bratři měli dva plány, nakonec byl zvolen Josefův, a to příslušníka zlikvidovat železnou tyčí. Tlustou železnou tyčí udeřil Kašíka Ctirad, příslušník ale po úderu nezemřel, ani neztratil vědomí, a tak byl zastřelen. Dokumentarista Miroslav Kačor zjistil, že Kašík, který byl hluboce věřící, byl jako bývalý člen lidové strany a poté sociální demokracie pod dohledem StB.

Přepadení služebny SNB v Čelákovicích

Ctirad Mašín, Milan Paumer a Zbyněk Janata se 28. září 1951 rozhodli opatřit další zbraně, a proto přepadli další služebnu SNB v Čelákovicích. Tentokrát byl zvolen postup, který vymyslel Ctirad – a to příslušníka „okecat, pak mu říct ruce vzhůru, odzbrojit ho, svázat, uspat chloroformem a pak ho oddělat“. Čelákovického příslušníka Jaroslava Honzátka, který toho dne zastupoval za kolegu, vylákali ze služebny pod záminkou dopravní nehody. Příslušníka poté odzbrojili, svázali a vrátili se s ním na služebnu. Zde odcizili několik samopalů, pistole a střelivo. Chloroformem omámeného a spoutaného Honzátka poté podřízl Ctirad Mašín dýkou. Vražda byla považována za loupežné přepadení a její politické podbarvení vyšlo najevo až v souvislosti se soudním řízením s částí skupiny.

Svázanému a omámenému strážmistru Honzátkovi Ctirad Mašín prořízl hrdlo; Foto: Facebook

Zatčení po nezdařeném setkání s agentem CIC

Vzhledem k tomu, že bylo stále obtížnější provádět akce, bratři se rozhodli odejít na Západ. Jejich cílem bylo získat opravdové tréninky v technikách partyzánské války od Američanů a chtěli se vrátit do Československa v předvoji západních armád. První pokus skupiny selhal, když byl zatčen agent CIC, který je měl doprovázet. Během výslechu prozradil jméno Ctirada Mašína. V říjnu 1951 byli oba bratři a strýc Ctibor Novák zatčeni. Vyšetřovatelé ale nepřišli na to, že mají v rukou muže zodpovědné za přepadení policejních stanic. Josef Mašín a jeho strýc Ctibor Novák byli propuštěni po několika měsících (ovšem strýc byl popraven později, roku 1955, za podněcování mladistvých ke špionáži). Ctirad Mašín byl v srpnu 1952 odsouzen ke dvěma a půl roku odnětí svobody za přípravu ilegálního přechodu státní hranice. Trest mu zkrátila amnestie prezidenta Zápotockého v květnu 1953.

Přepadení vozu s výplatami

2. srpna 1952 zastavili Josef Mašín a Václav Švéda ve stejnokrojích Lidových milicí v Hedvikově na Chrudimsku vůz se čtyřmi zaměstnanci společnosti Kovolis Hedvikov, v němž byly převáženy mzdy pro zaměstnance (884 239 korun). Při potyčce byl zabit účetní Josef Rošický. Rošický nebyl členem KSČ, funkcím se vyhýbal a v době před únorem 1948 dokonce patřil k blízkým spolupracovníkům tehdejších majitelů závodu. Členství Rošického v KSČ odmítl také jeho syn Stanislav Rošický, který v roce 2008 prohlásil: „Tátu zavraždili. Byla to loupežná vražda a Mašínové jsou loupežní vrazi.“ Informace o převozu výplat měla skupina od svého člena Zbyňka Janaty, který v závodu také pracoval. Loupež byla zdůvodněna potřebou opatření hotovosti, za kterou skupina pořídila motorky Jawa, čímž měly být umožněny rychlé přesuny při jejich odbojové činnosti. Část peněz však Švéda použil i ke koupi rozkládacího gauče a budování vodovodu ve svém domě.

Zapalování stohů

7. září 1953 zapálili Ctirad Mašín a Václav Švéda v okolí Pivína několik stohů slámy, což zdůvodnili tím, že chtějí oslabit násilnou kolektivizaci. Při potyčce s místními dobrovolnými hasiči postřelil Mašín Jána Leciána a způsobil mu závažné poranění hrudníku a pravého oka.

Útěk z Československa

V říjnu 1953 se pětičlenná skupinka rozhodla opustit Československo a přejít do západního Berlína. V noci z 3. na 4. října překročili hranice Československa. Na území NDR byla skupina odhalena a pronásledována příslušníky bezpečnostních sil. Celkem bylo proti pěti členům skupiny mobilizováno 20 000 příslušníků Volkspolizei a Sovětské armády. Ve stanici Uckro byli při pokusu o zatčení skupiny zastřeleni komisaři Volkspolizei Hermann Grumini a Martin Lehmann, další policista byl těžce zraněn. Potom byli při obkličování u Waldowa zastřeleni příslušníci Volkspolizei Herbert Hoffmann a Heinz Sunkel. Dva členové skupiny, Zbyněk Janata a Václav Švéda, byli dopadeni (Janata ve stanici Uckro, Švéda vážně zraněn v obklíčení u Waldowa) a vydáni do Československa, kde pak byli popraveni. Josef Mašín a Milan Paumer dorazili do západního Berlína 31. října přes kasárny Rudé armády. Ctirad Mašín dosáhl západní části Berlína téhož dne na podvozku vlaku. Milan Paumer byl poté několik dní hospitalizován s průstřelem břicha. Později, v USA, se všichni tři přeživší členové skupiny přihlásili do americké armády (82. výsadková divize, Fort Bragg), kde podle svých vlastních slov chtěli pokračovat v “boji proti komunismu” v řadách americké armády či se navrátit do Československa jako agenti chodci.

Oběti na životech

Během akcí kriminální skupiny na území ČSR a posléze při odchodu skupiny do Německa bylo zavražděno celkem sedm osob:

Údajný odboj pouze jako záminka

Z kriminální povahy činů skupiny bratří Mašínů je zřejmé, že motivem jejich jednání nebyl žádný odboj, jak tvrdili a tvrdí dodnes, ale pouze a jen osobní majetkový prospěch, kterým si zajišťovali nadstandardní život v tehdejším Československu a vytvářeli si podmínky pro pozdější útěk na Západ. Mnohé oběti, které bratři Mašínovi zavraždili, neměli s tehdejším komunistickým režimem nic společného a pouze konali svou práci. Členové skupiny bratří Mašínů na to však nebrali ohledy. Hlavní pro ně bylo, aby nezůstali naživu svědci jejich kriminálních činů.

Zdroj: Wikipedia.org

Rudolf Hruboň