Příslušníci hnutí Taliban; Foto: isafmedia, Wikimedia Commons

Příslušníci hnutí Taliban; Foto: isafmedia, Wikimedia Commons

Fakta

FAKTA: Tálibán není hrozbou mimo území Afghánistánu

V souvislosti s útoky na české vojáky v Afghánistánu v uplynulých týdnech se opět rozvířila otázka smysluplnosti další vojenské přítomnosti Západu v této zemi. Západ (a hlavně Spojené státy) zdůvodňují vojenskou okupaci údajným bojem proti terorismu. Je však afghánské náboženské hnutí Tálibán skutečně tak nebezpečné pro jiné státy?

Kdo je Tálibán

Tálibán je radikální nábožensko-politické hnutí v Afghánistánu. V letech 1996-2001 reálně vládlo na většině území Afghánistánu, byť diplomatického uznání se mu dostalo pouze od tří zemí: Saúdské Arábie, Spojených arabských emirátů a Pákistánu. Vláda Tálibánu byla svržena díky americké intervenci, hnutí si však i přesto zachovalo kontrolu nad některými odlehlejšími oblastmi a nyní ve spojitosti s klesající americkou vojenskou přítomností jeho síla roste a Tálibán tak postupně rozšiřuje území pod svou kontrolou.

Vznik a rozmach Tálibánu

Po stažení sovětských vojsk z Afghánistánu v roce 1989, kdy v zemi nastalo určité „mocenské vakuum“ a podpora mudžáhedínů ze strany USA velmi rychle ustala, se většina do té doby bojujících muslimů vrátila ke své původní obživě, ale mezi válečníky vypukly mocenské a etnické boje nad jednotlivými územími, které postupně eskalovaly do rozměrů občanské války. Tyto nepokoje sužovaly Afghánistán přibližně 8 let.

Hnutí Tálibán vzniklo původně z popudu osazenstva islámských náboženských škol za účelem zastavení bratrovražedné války válečníků, která panovala mezi jednotlivými etniky a klanovými vůdci napříč Afghánistánem. V roce 1994 se na paštunské straně konfliktu začal rychle prosazovat Tálibán. V prvé fázi přinesl určité sjednocení protivládních sil, v druhé fázi, když se v jeho vedení definitivně prosadili radikální islamisté, pak Tálibán získal finanční i vojenskou podporu od radikálních islámských kruhů ze zahraničí. V roce 1995 zahájilo hnutí mohutnou ofenzívu a začalo vytlačovat vládní síly na sever.

V roce 1996 se podařilo Tálibánu dobýt Kábul a ustavit svou vládu. V zemi zavedl totalitní stát založený na radikální verzi islámského práva Šaría, zpřísněného navíc o některé staré paštunské zvyky. Tálibánu však nepatřil celý Afghánistán. Vládní síly nazývané nyní Severní aliance se pevně držely v severní části Afghánistánu a čekaly na svou příležitost.

Rozdělení moci v Afghánistánu v roce 1996; Ilustrace: Rangeley, Wikimedia Commons

Vojenská intervence Západu 

Tálibánský režim svrhla americká vojenská intervence (ve spolupráci s dalšími západními spojenci a Severní aliancí) v roce 2001, která byla reakcí na fakt, že jí Tálibán odmítl vydat Usámu bin Ládina, kterého USA vinily z inscenace teroristického útoku na WTC a Pentagon, uskutečněného 11. září 2001. Otázkou zůstává, zda bylo v silách Tálibánu Ládina vydat, i kdyby chtěl.

Na konci roku 2001 se lídři afghánských opozičních stran sešli v Bonnu, aby se dohodli na novém vládním zřízení v Afghánistánu. V prosinci 2001 byl jmenován proamerický Hamíd Karzáí předsedou prozatímní vlády, v roce 2002 tzv. prozatímním prezidentem a 9. října 2004 vyhrál v prezidentských volbách organizovaných západními okupačními silami. Jeho moc v zemi byla však diskutabilní – Tálibán získával pod svou kontrolu stále větší oblasti země. Od roku 2014 je u moci opět Západem dosazený prezident Ašraf Ghaní.

Prohraná válka

Velitel britských jednotek v Afghánistánu Mark Carleton-Smith již v roce 2008 pro list Sunday Times o probíhající válce v zemi prohlásil:

V této válce nezvítězíme. Jde spíš o snížení násilí na ovladatelnou úroveň, aby boje mohly být plně pod kontrolou afghánské armády“.

K ukončení násilí by podle jeho názoru vedly jedině mírové rozhovory s vrchními zástupci Tálibánu. Mluvčí Tálibánu však jednoznačně odmítl mírové rozhovory s koaličními vojsky a zopakoval cíl povstalců bojovat proti vojenským silám USA a NATO, dokud všechny tyto jednotky neopustí Afghánistán. V Afghánistánu bylo již v roce 2009 nasazeno přes 100 000 zahraničních vojáků, především Američanů (63 000). Českých vojáků tam působily na čtyři stovky. Přesto se stále nepodařilo válku proti Tálibánu vyhrát.

Jedním z velkých nezvládnutých problémů invaze je také prudký růst produkce opia po roce 2001. Afghánistán produkuje většinu opia ve světě. V roce 2007 jeho produkce byla rekordní, činila již 8200 tun. Za vlády Tálibánu v roce 2001 to bylo pouhých 185 tun.

Ohrožení Západu?

Západní země do nekonečna omílají “mantru”, že bojují v Afghánistánu proti terorismu, který by se jinak mohl dostat do západních měst. Faktem ovšem je, že hnutí Tálibán nestojí za žádným teroristickým útokem v západních zemích. Útoky, které podnikají jeho příslušníci, jsou namířeny výhradně proti západním okupačním vojskům na území Afghánistánu s cílem osvobození země. Teroristické útoky v západních městech podnikají v poslední době hlavně lidé sympatizující s tzv. Islámským státem, dříve to byli příslušníci Al-Káidy.

Je pravdou, že Tálibán umožnil svého času na území Afghánistánu pobyt členů teroristické organizace Al-Káida (včetně jejího vedoucího představitele Usámy bin Ládina), ale po roce 2001, kdy organizace provedla její největší útok na budovy Světového obchodního centra v New Yorku, význam Al-Káidy poklesl, protože byla vytlačena aktivitami tzv. Islámského státu. Usama bin Ládin nebyl nakonec dopaden v Afghanistánu, ale v Pákistánu. V současné době Tálibán s Al-Káidou nijak významně nespolupracuje a nemá nic přímo společného ani se zbytky tzv. Islámského státu.

Zdroj: Wikipedia.org

Rudolf Hruboň