Světové centrální banky postupně, ale důsledně snižují množství dolaru ve svých valutových rezervách. Uvádí se to v článku amerického listu The Financial Times (viz ZDE).

Plíživá dedolarizace

“Nejnovější údaje Mezinárodního měnového fondu (MMF) o rezervách centrálních bank ukazují posun směrem od dolaru, který může podle názoru analytiků svědčit o přehodnocení politického rizika spojeného s americkými aktivy,“ píše list. Aby pochopili původ tohoto procesu, který můžeme právem označit za „plíživou dedolarizaci“, obrátili se finanční novináři na odborníka jedné z největších evropských bank – Deutsche Bank, který jejich podezření potvrdil. Nejpravděpodobnější vysvětlení spočívá v tom, že dochází ke „hlasování nohama“ – tedy ke snížení dolarového rizika ze strany těch, kteří se mohou každou chvíli ocitnout pod americkými sankcemi.

Už nejen Rusko

Tohoto procesu se už neúčastní jenom Rusko. Například 40%-ní růst rezerv centrálních bank v čínských jüanech v roce 2019 připadá na Brazílii a Chile, tedy země, s nimiž mají USA zdánlivě dobré vztahy, ale které si nicméně také hledají způsoby valutové diverzifikace a snížení závislosti na americkém dolaru. K dedolarizaci dochází také u nejdůležitějšího prvku světového obchodu – trhu energetických médií. V ropném a plynovém sektoru může dedolarizace znamenat přechod k obchodu s ropou a plynem za ruský rubl. Čas není na straně americké měny, ale je s tím spojeno nebezpečí, že Washington může ještě chtít „zamávat dolarovým obuškem na rozloučenou“.

Rudolf Hruboň