Václavské náměstí v Praze bez turistů; Foto: Svenkaj / Wikimedia Commons

Václavské náměstí v Praze bez turistů; Foto: Svenkaj / Wikimedia Commons

Zahraniční

FINANCIAL TIMES: Střední a východní Evropě se daří v boji proti koronaviru

Země střední a východní Evropy jsou mnohem méně zasažené koronavirem než ty na západě a jihu Evropy. Situace je tam nyní už tak dobrá, že se otevírají obchody, hotely, školy, a dokonce nákupní centra, napsal list The Financial Times (viz ZDE).

Rychlá reakce

Podle listu za úspěchem zemí střední a východní Evropy částečně stojí štěstí. Zatímco Itálie a Británie měly první případy nákazy koronavirem už v lednu, Česká republika, Slovensko a Polsko zaznamenaly své první infikované až v prvním březnovém týdnu. Získaly tak drahocenný čas pochopit smrtící nebezpečí, jaké s sebou dosud neznámé onemocnění nese, a lépe se připravit. Rozhodující byla následná rychlá reakce zemí, které uzavřely hranice a zavedly tvrdé restrikce.

Rozsáhlé restrikce

I když měly středoevropské země štěstí, že u nich epidemie udeřila později, dokázaly toho maximálně využít. Jakmile se virus dostal přes jejich hranice, zareagovaly extrémně rychle, uvedla výzkumnice v oblasti veřejného zdraví na Cambridgeské univerzitě Olga Löblová: „Virus dorazil do střední Evropy později, ale ta využila tento čas lépe. Nikdo se nekoukal na Itálii a neříkal, že toto se nám nestane.“ Slovensko, Polsko a Česká republika byly mezi prvními zeměmi Evropské unie, které uzavřely hranice a podobně jako Rakousko zavedly dalekosáhlé restrikce v každodenním životě, ať už šlo o zavření všech obchodů, které neprodávají věci nezbytně nutné k životu, nebo přísné omezení shromažďování lidí na veřejnosti.

Zodpovědnost vs. nerozvážnost

Rakousko už 10. března omezilo počet lidí, kteří se mohou sejít na veřejnosti, na sto a Česká republika o dva dny později přišla se zákazem akcí s více než třiceti účastníky. Polsko a Slovensko podnikly podobně razantní kroky. „Střední Evropa zareagovala dříve, než epidemie začala. Česká republika a Slovensko jednaly velmi, velmi rychle,“ uvedl Martin McKee z Londýnské školy hygieny a tropické medicíny. V západní a jižní Evropě si koronavirus vybírá drastickou daň, kdy denně umírají tisíce lidí a lékaři v přetížených nemocnicích musejí dělat těžká rozhodnutí, komu zachránit život. Rozdíl napříč kontinentem je očividný. Jen za jediný den, během úterý 28. dubna, Španělsko, Itálie a Británie dohromady zaznamenaly více úmrtí lidí nakažených koronavirem než Česko, Slovensko nebo Maďarsko od začátku nynější aktuální epidemie.

Mohly pomoci i roušky

Důležitou roli možná sehrály i ochranné roušky. Česko a Slovensko rychle nařídily svým občanům, aby je nosili na veřejnosti, ačkoli třeba Světová zdravotnická organizace takové opatření nedoporučovala. V polovině března slovenská televizní moderátorka Zlatica Puškárová vyzvala nového premiéra Matoviče a jeho ministra zdravotnictví Marka Krajčího, aby si nasadili roušky a šli lidem příkladem. „Ani jsme si to tehdy nedokázali představit,“ připouští nyní Matovič. Prý si mysleli, že to bude trapné, ale Puškárová je přesvědčila a roušky si nechali i během vysílání. „A teď si na ně zvyklo celé Slovensko,“ řekl premiér. Hlavní český epidemiolog Roman Prymula tvrdí, že povinnost mít venku zakrytá ústa a nos považuje za jedno z nejdůležitějších opatření proti šíření koronaviru.

Vyhráno ještě není

Nicméně analytici varují, že epidemie koronaviru propuká tak rychle, že úspěch, jaký středoevropské země zaznamenaly v první fázi, nezaručuje, že budou stejně úspěšné v daleko komplexnějším procesu rozhodování, jak a kdy znovu otevřít jejich ekonomiky, aby se nemoc nevrátila. Varovné jsou případy Vietnamu a Singapuru. Ve Vietnamu se podařilo dostat pod kontrolu epidemii hned, ale pak ji tam zavlekli lidé z Evropy, v Singapuru se rozšířila u migrujících dělníků. Polský premiér Mateusz Morawiecki na to upozornil ve středu, když oznamoval další fázi uvolňování restriktivních opatření. „Nemůžeme si být jistí, že máme koronavirus plně pod kontrolou,“ řekl. „Někdy rozvolňování restrikcí zrychlíme, ale bohužel se může stát i to, že bude potřeba udělat krok zpátky. S pokorou uznáváme, že koronavirus je velmi nebezpečný jev,“ dodal.

Zpracoval Rudolf Hruboň