Ilustrace: Wikimedia Commons

Ilustrace: Wikimedia Commons

Historie

HISTORIE: Před 200 lety se narodil Karel Havlíček Borovský, zakladatel Národních Novin

Před dvěma sty lety, 31. října 1821, se narodil Karel Havlíček Borovský, novinář, básník, krátce politik, člověk s darem argumentace a originality, který odmítal kompromisy v osobním i veřejném životě. Borovský byl i zakladatelem Národních Novin.

Mládí a studia

Karel Havlíček byl synem Matěje Havlíčka, kupce, a Josefíny Dvořákové, dcery sládka. V devíti letech odešel na rok do Jihlavy, kde se učil němčině a také zde začal chápat národnostní rozdíly. Od roku 1833 studoval v Německém Brodě gymnázium. V roce 1838 gymnázium dokončil. Od toho samého roku studoval filosofii v Praze. Osobní zbožnost a také touha po tom, aby mohl působit na výchovu českého lidu, vedly 19-letého Havlíčka k vstupu do pražského kněžského semináře. Nelíbily se mu však poměry, které zde panovaly – kněžstvo bylo vychováno v konservatismu a také v protinárodním duchu. Po jeho vyloučení ze semináře se tak stal Borovský až do konce života nekompromisním kritikem římskokatolické církve.

Novinářská dráha

Roku 1846 se stal na doporučení Františka Palackého redaktorem Pražských novin. Psal také do satirické přílohy časopisu Česká včela s názvem Žihadlo. V revolučním roce 1848 odešel z Pražských novin a za finanční pomoci šlechtice Vojtěcha Deyma založil vlastní Národní noviny, které dosáhly velké popularity. Národní noviny byly první česky psaný deník v českých zemích a staly se tribunou Havlíčkových politických názorů, platformou pro kritiku centrální vlády Rakouska a hájení českých národních zájmů v rámci monarchie během revolučních událostí let 1848 a 1849 a těsně po nich. Havlíček zde uplatňoval své schopnosti logické a přesné argumentace, sžíravé satiry, jazykového umění a vytrvalosti. Ve dnech 11.–25. června 1849 bylo vydávání Národních novin úředně pozastaveno, a protože Havlíček v kritice režimu nepolevil, 19. ledna 1850 bylo jejich vydávání zakázáno definitivně.

Internace v Brixenu

Tehdejší rakouská vláda ale chtěla, aby Borovský zmizel z Čech a nemohl tak již více působit pronárodně a proti monarchii. Na začátku prosince 1851 přinesl ministr Alexander Bach císaři Františku Josefovi I. doporučení deportovat Havlíčka do Salzburgu. Císař však pobyt v tomto významném městě zřejmě nepovažoval za dostatečné opatření a zvolil odlehlý Brixen v tehdejším jižním Tyrolsku. 16. prosince 1851 byl Borovský zatčen a deportován do nehostinného Brixenu. Havlíček tam byl pod stálým policejním dozorem a byla sledována veškerá jeho korespondence. Teprve poté, co Havlíček podepsal protokol, jímž se zavázal nepokračovat ve veřejných aktivitách, byl po téměř čtyřech letech domácího vězení v Brixenu v roce 1855 propuštěn zpět do Čech. Jelikož měl ale Havlíček zakázaný pobyt v Praze, žil v Německém Brodě. Poté co vážně onemocněl zemřel 29. července 1856 ve věku pouhých 34 let.

Havlíčkův odkaz

Karel Havlíček Borovský byl zásadový bojovník za národní samostatnost a proto byl odpůrcem toho, aby české země byly podřízeny jakémukoliv jinému státu nebo uskupení zemí. V době jeho života se jednalo o rakouskou monarchii, byl ale také prozíravým kritikem německé rozpínavosti, která se měla světu vymstít o několik desítek let později. Havlíček byl také až do konce života nekompromisním kritikem římskokatolické církve, kterou považoval za zkostnatělou instituci nehájící skutečné zájmy obyvatel českých zemí. My jsme se rozhodli před několika lety obnovit tradici Národních novin. Ve své práci chceme navázat na boj K. H. Borovského za uchování národní samostatnosti a suverenity před všemi jinými státy a mezinárodními uskupeními, které by nám v dnešním turbulentním světě chtěly přikazovat, jak máme žít a nebo nám dokonce vládnout.

Zdroj: Wikipedia.org (K. H. Borovský, Národní noviny)

Zpracoval Rudolf Hruboň