Škodovy závody v Plzni zničené americkým náletem; Foto: Wikimedia Commons

Škodovy závody v Plzni zničené americkým náletem; Foto: Wikimedia Commons

Historie

HISTORIE: Před 75 lety zasadil plzeňské Škodovce těžkou ránu americký nálet

Pouhé dva týdny před německou kapitulací 25. dubna 1945 si továrnu vzaly na mušku osádky bombardérů americké 8. letecké armády, jejichž úder provoz ve Škodových závodech zcela ochromil. Pumy při tom připravily o život kolem sedmi desítek civilistů.

Devastace průmyslového srdce republiky

Škodovy závody v Plzni se staly již před válkou jedním z významných průmyslových center tehdejšího Československa. Vyspělost a kvalitu produkce využívali také nacisté při vojenské výrobě v průběhu války. Několik dnů před kapitulací Německa ale Škodovy závody již svůj vojenský význam dávno ztratily. Nálet amerických „létajících pevností“ B-17 z konce dubna 1945 zasadil Škodovce těžkou ránu. Z celkem 125 budov v areálu továrny jich 28 skončilo v troskách a dalších 33 bylo těžce poškozeno. Kromě výrobních hal se v suť proměnila také budova generálního ředitelství či sedmipatrový sklad modelů, který vyhořel do základů. Oprava zničených provozů zabrala několik následujících měsíců. V továrně přišlo o život šest osob. Bomby však zasáhly i přilehlou kolonii Karlov, kde zničily několik domů, vážně poškodily školu a zasáhly dva protiletecké kryty. Výsledkem bylo přes šest desítek civilních obětí. Do útoku se zapojilo 198 z celkového počtu 276 amerických bombardérů, kterým se podařilo dostat ze základen v Anglii až nad Plzeň (odstartovalo jich 307). Zbylých 78 strojů mělo za cíl letiště na Borech, kde zničily dva hangáry a několik letadel.

Američané chtěli poškodit český průmysl

Spolu s tragickým náletem na Prahu v únoru 1945 náleží bombardování Plzně z konce dubna téhož roku k nejkontroverznějším spojeneckým akcím na českém území. Předmětem sporů je motiv, který k bombardování Škodovky vedl. Podle části historiků se západní Spojenci údajně obávali, že dodávky zbraní z Plzně oddálí kapitulaci německé armády a prodlouží zbytečné umírání. V Čechách stále byla milionová německá skupina armád Střed pod velením Ferdinada Schörnera, který hodlal bojovat do posledních sil či se alespoň probojovat do amerického zajetí. Jiní naproti tomu tvrdí, že Američané chtěli továrnu zničit, protože věděli, že Československo po válce padne do ruské sféry vlivu.

Rudolf Hruboň