Ilustrační foto: Pixabay.com

Ilustrační foto: Pixabay.com

Domácí

KOMENTÁŘ: Někteří lidé vyměnili letní dovolenou za zdraví

Situace s koronavirovou epidemií v Česku se nadále zhoršuje. Lidé mají tendenci obviňovat vládu, že situaci nezvládla. Mnozí by si však měli sáhnout do vlastního svědomí a odpovědět si na otázku, zda byli oni sami dostatečně zodpovědní.

Vláda může za vše?

Vláda v každé zemi určuje rámec pro život občanů. Zákony a další právní dokumenty definují co se nesmí a co je povoleno. Určují i povinnosti. Zbývá široké pole reálného života, ve kterém se musí každý chovat dle vlastního rozumu, protože vše nám stát předepsat nemůže. Právě v reálném životě se pak ukazují rozdíly mezi zodpovědností a lehkovážností, mezi solidaritou a sobectvím. Charaktery každého z nás se potom projeví právě v krizových situacích, jako je třeba nynější pandemie koronaviru. Bohužel se ukazuje, že zdaleka ne všichni lidé dokáží být zodpovědní a omezit své potřeby, pokud je to nutné v zájmu zamezení šíření závažné infekce.

Dovolená důležitější než zdraví?

Mnoho z nás si v posledních letech zvyklo jezdit každý rok na zahraniční dovolené. Proč ne, pokud to neohrožuje jiné občany. A právě před toto dilema byla společnost postavena tento rok v létě. Dopřát si za každou cenu svoji dovolenou a nebo se pro tentokrát omezit? Příliš hodně lidí zvolilo první, sobeckou variantu. Desetitisíce lidí tak opět vycestovali do Chorvatska a jiných zemí, aby si vedle zážitků z dovolené přivezli také nákazu koronavirem. Před létem jsme byli premianty, pokud se rozšíření nákazy týče. Jiné země nám záviděly a lákaly naše turisty, aby k nim přijeli a utratili alespoň nějaké peníze. Bez ohledu na špatnou koronavirovou situaci u nich doma a bez ohledu na to, že takto k nám může být nákaza opět zavlečena.

Dilema moderní společnosti

Současná koronavirová krize odhalila v plné nahotě dilema, kterému je vystavena současná společnost. Co je a bude do budoucna prioritou? Sobecké zájmy lidí, kteří chtějí žít jen konzumní způsob života a nebo posílení vzájemné solidarity? Mezi lidmi různých věkových skupin, mezi zdravými a nemocnými, mezi bohatými a chudými. Pokud zvítězí jen materiální přístup k životu, je naše společnost odsouzena dříve či později k postupné degradaci základních morálních hodnot a nakonec k zániku. Jak říká staré přísloví, “vše zlé je k něčemu dobré.” Současná krize je příležitostí k zamyšlení se nad naším dosavadním způsobem života a ke změně chování s cílem udržitelného rozvoje společnosti do budoucna.

Rudolf Hruboň