Společnost

Sluníčkáři byli mezi námi vždy…

V posledních letech se objevil v mediálním prostoru pojem “sluníčkář”. Jedná se však vlastně o něco nového?

Pojem sluníčkář se začal objevovat v médiích a hlavně na sociálních sítích jako hanlivé označení pro lidi, kteří nadřazují ideje nad realitu, kteří slepě věří různým ideologiím, tezím a učením, které hlásají variace na známé havlovské “Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí”…

Jedná se však o nějakou novou skupinu lidí, která by se zčistajasna mezi námi objevila? Zdá se, že nikoliv, neboť sluníčkáři jsou vlastně idealisté, tzn. lidé více či méně odtržení od reality, kteří věří svému přesvědčení bez ohledu na skutečnost kolem nich.

Idealismus zasahuje v současné době do různých oblastí života společnosti, od ekonomiky (“Neviditelná ruka trhu vše vyřeší”), přes aktuální migrační krizi (“Lidem v nouzi se musí vždy pomáhat”) až po otázky vojenskopolitické (“NATO je mírumilovná obranná aliance”).

Idealismus má blízko k naivitě, která bývá popisována jako jednoduchost, bezprostřednost, dětinskost, prostoduchost, nízká důvtipnost nebo neschopnost vytváření vlastního kritického názoru. Naivní lidé jsou často líní používat svůj vlastní rozum, protože je pro ně pohodlnější přebírat hotové názory, které jsou jim překládány k uvěření.

Naštěstí jako protiklad k idealistům existují realisté, jako aktivně přemýšlející lidé, kteří vnímají život v jeho skutečných souvislostech a neváhají si utvářet na věci kolem sebe svůj vlastní názor. Historický vývoj totiž nebyl nikdy založen na lpění na daných ideologiích (náboženství, v moderní historii tzv. klasické politické směry), ale na jejich změnách na základě aktuálního vývoje společnosti.

Svým způsobem lze idealistům i závidět. Stačí jim ke štěstí v životě málo – opakovat do nekonečna pár naučených frází bez obsahu a řídit svůj život na základě doporučení prostoduchých televizních reklamních spotů…

Napsáno pro Bigbloger.lidovky.cz

Rudolf Hruboň

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.