Domácí

KOMENTÁŘ: V české politice již dva “slušňáci” zklamali

Vždy když jsou voliči zklamáni z politiky, hledají východisko. Jako “sázka na jistotu” se jim jeví ti politici, kteří se prezentují a jednají jako tzv. “slušňáci”. Je to však správné řešení?

Petr Nečas (ODS)

V roce 2010, kdy se stal předsedou vlády ČR, byl v politice již 19 let. Za celou tu dobu s ním nebyl spojen žádný skandál, vystupoval slušně (na rozdíl od Mirka Topolánka, kterého nahrazoval). Se svou manželkou byl ženatý 24 let.

Voličům i spolustraníkům v ODS se tehdy jevil jako šance na návrat slušnosti do politiky. Ukázalo se však, že se asi díky své měkkosti a malé samostatnosti v myšlení nedokázal ubránit vlivu svého okolí. Dostal se do vleku své milenky, která ho ovlivňovala v zájmu organizovaného zločinu.

Bohuslav Sobotka (ČSSD)

V době, kdy se stal předsedou vlády (2014) byl v politice již dokonce 25 let. Opět jako v případě Petra Nečase s ním nebyly spojovány žádné vážnější skandály a byl tak opět přijatelný jak pro voliče, tak pro spolustraníky v ČSSD.

Přestože se zpočátku zdálo, že po tom, co měl zkušenosti nejen jako poslanec, ale i jako ministr, bude i dobrým předsedou vlády, nakonec tuto funkci nezvládl a skončil ve vrcholné politice s ostudou. Opět mu chyběl odvážný vlastní názor a nechal se ovlivňovat příliš mnoha hlasy kolem sebe.

Shrnutí

Předpoklady pro úspěšné působení ve vrcholné politické funkci nejsou jen slušnost, ale také zdravé sebevědomí a odvaha prezentovat a prosazovat vlastní, i když třeba neortodoxní názory.

Naše země nepotřebuje na postech jako jsou předseda vlády nebo prezident jenom “kladeče věnců”, kteří budou pouze slepě papouškovat názory zájmových ekonomických skupin a podléhat tlaku jiných zemí, ale sebevědomé ochránce našich národních zájmů.

-rh-

KOMENTÁŘE