Květiny a svíčky na Václavském náměstí v listopadu 1989; Foto: Piercetp / Wikimedia Commons

Květiny a svíčky na Václavském náměstí v listopadu 1989; Foto: Piercetp / Wikimedia Commons

Historie

LISTOPAD 1989: Vymyšlená smrt studenta Martina Šmída akcelerovala události

Martin Šmíd byla fiktivní oběť večerního policejního zásahu proti studentské demonstraci 17. listopadu 1989, která sehrála velkou úlohu při tzv. sametové revoluci. Zveřejnění zprávy o smrti studenta vyvolalo ve společnosti velké pohoršení a přispělo k větší masovosti demonstrací proti režimu, což byl asi taky záměr a účel vytvořené fámy.

Vznik fámy a její šíření

Fámu o úmrtí přinesla Drahomíra Dražská, vrátná na vysokoškolských kolejích v Praze-Troji. Zpráva se postupně rozšířila, např. za pomoci tehdejšího prominentního disidenta Petra Uhla, který ji volal do rádia Svobodná Evropa a do tiskových agentur. Zabitou obětí měl být student Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Na dané škole studovaly dvě osoby tohoto jména, ani jednomu se však 17. listopadu nic nestalo (jeden na demonstraci vůbec nebyl, druhý z ní odešel ještě před zásahem).

K rozšíření fámy přispěla i přítomnost ležícího bezvládného těla po zásahu. Jednalo se o příslušníka Státní bezpečnosti (StB), poručíka Ludvíka Zifčáka, který byl pod jménem Milan Růžička nasazen do studentského hnutí, aby StB přinášel informace z tohoto prostředí. V průběhu zásahu byl udeřen do předloktí a v důsledku nervového vypětí asi na deset minut omdlel, což podpořilo fámy o zabití studenta. Zifčák byl poté ošetřen v nemocnici a v následujících dnech se opět pohyboval mezi studenty a účastnil demonstrací.

Kdo stál v pozadí?

Motivace Drahomíry Dražské byla dlouho předmětem spekulací. Podle zastánců konspiračních teorií byla celá akce provokací Státní bezpečnosti, která Dražskou k šíření dezinformace navedla. Sama Dražská v rozhovoru v roce 2009 prohlásila, že si zprávu o zabití studenta vymyslela, a odmítla, že by byla spolupracovnicí StB. Bývalý příslušník StB Ludvík Zifčák později opakovaně tvrdil, že úlohu mrtvého studenta sehrál úmyslně.

V roce 2009 v jednom rozhovoru například Zifčák uvedl, že u StB měl na starosti studentské hnutí a podílel se na založení “Nezávislého studentského hnutí”, které demonstraci na Albertově svolalo a tuto informaci předalo do Svobodné Evropy (dle Zifčáka financované CIA) a Hlasu Ameriky. Dále prohlašoval, že měl s kolegy úkol průvod navést směrem na Václavské náměstí a sehrát mrtvého studenta, což údajně přiznal také Zifčákův nadřízený major Petr Žák. Šíření zprávy měla zajistit Drahomíra Dražská, která měla být členem Zifčákovy skupiny.

Zdroj: Wikipedia.org

Rudolf hruboň