Ilustrační foto: Wikimedia Commons

Ilustrační foto: Wikimedia Commons

Domácí

DEBAKL: Občané odmítli Senát, k urnám přišlo jen 16,5% voličů

Ve včerejším druhém kole senátních voleb se naplno projevil názor občanů na Senát. K urnám přišlo jen 16,49% voličů, což je druhý nejhorší výsledek v historii. Méně voličů přišlo už jen před 2 lety (15,38%).

Vznik Senátu

Obnovení existence druhé komory Parlamentu České republiky historicky prosazoval hlavně tehdejší prezident Václav Havel a jemu blízcí spolupracovníci, jako např. Karel Schwarzenberg. Nová Ústava České republiky, účinná od 1. ledna 1993, proto zakotvila dvoukomorový parlament, složený z Poslanecké sněmovny a Senátu. Avšak zřízení senátu bylo v politických diskusích silně zpochybňováno a vzácné nebyly ani snahy o jeho vypuštění z ústavy. Poukazovalo se zejména na vysoké náklady spojené s provozem senátu vzhledem k jeho diskutabilní potřebnosti.

Pojistka Poslanecké sněmovny?

Senát měl sloužit hlavně jako jakási pojistka v případě návrhů zákonů postoupených Poslaneckou sněmovnou jako první komorou Parlamentu České republiky. V případě neschválení zákona v Senátu se nový nebo doplňovacími návrhy pozměněný zákon vrací první komoře k opětovnému projednání. V prvních funkčních obdobích měl však Senát složení blízké složení Poslanecké sněmovny a proto neplnil opoziční funkci, neboť jen formálně podporoval a schvaloval usnesení první komory. V současné době se stal Senát nepřehlednou směsicí nejrůznějších názorových proudů a “odložištěm” politiků, kteří neuspěli jinde (např. v prezidentských volbách).

Klesající podpora občanů

Od počátku jeho existence se Senát potýkal s podstatně nižší podporou občanů, než tomu je v případě Poslanecké sněmovny. Hlavně druhého kola voleb se účastní čím dále tím méně voličů. To také vedlo k návrhům na zrušení dvoukolového systému voleb do Senátu.

Zdroj: Wikipedia.org

Rudolf Hruboň