Vlasta Chramostová s druhým manželem Stanislavem Milotou; Foto: Vojta Sedláček / Wikimedia Commons

Vlasta Chramostová s druhým manželem Stanislavem Milotou; Foto: Vojta Sedláček / Wikimedia Commons

Domácí

ÚMRTÍ: Zemřela disidentka Vlasta Chramostová, která hrála v Rudé záři nad Kladnem

Ve věku 92 let v neděli zemřela divadelní a filmová herečka a signatářka Charty 77 Vlasta Chramostová. V mládí kolaborovala s komunistickým režimem, když např. hrála v propagandistickém snímku Rudá záře nad Kladnem a spolupracovala s StB.

Život herečky

V letech 1941–1945 studovala u profesorů Rudolfa Waltra a Zdeňky Gräfové na brněnské Státní konzervatoři. Následovaly čtyři sezony v Národním (Státním) divadle v Brně (1946–1950). Na dalších dvacet let (1950–1970) spojila svůj umělecký život s pražským Divadlem na Vinohradech. V letech 1970–1972 byla v angažmá Krejčova Divadla za branou. Komunistický režim ji jmenoval v roce 1965 zasloužilou umělkyní. Za komunistické diktatury hrála ve filmu, v televizi, spolupracovala s rozhlasem i dabingem. V roce 1955 si např. zahrála v propagandistickém snímku Rudá zář nad Kladnem (viz ZDE).

Spolupráce s StB

Herečka přiznala, že v 50. letech StB podepsala vázací akt. „Ďábel mě dostal na pýchu a ješitnost. Spletl mě iluzemi o sobě i o společnosti. Koupil si mě za představu lehčího, úspěšnějšího života, jemuž nebudou napříště kladeny žádné překážky,“ snažila se její morální poklesek omlouvat ve svých pamětech.

Život disidentky

Po podepsání Charty 77 jí byly veškeré umělecké aktivity zakázány, a tak hrála v letech 1976–1980 jen doma ve svém bytě pro přátele. V době zákazu činnosti se Chramostová věnovala výrobě lamp, která se stala její obživou. Svou hereckou dráhu obnovila od roku 1991, kdy byla členkou souboru činohry Národního divadla (své působení v ND ukončila k 31. 12. 2010). Jako odměnu za její působení v disentu jí její blízký kamarád, bývalý prezident Václav Havel, v roce 1998 udělil Řád T. G. Masaryka III. třídy “za vynikající zásluhy o demokracii a lidská práva”.

Zdroj: Wikipedia.org

Rudolf Hruboň